Co mi andělé ukázali nyní.

V noci,když jsem ulehla a usnula,tu se přede mnou objevil krásný anděl,podal mi ruku a řekl,pojď se mnou,ničeho s neboj.Jelikož jsem již před tím byla s andělem na krásných místech a bylo mi dobře,tak jsem byla v klidu.

Tentokrát mne anděl pozval na jiné místo,do jiné dimenze.Když jsme tam dorazili,řekl,nechám Tě tu v klidu,aby jsi se mohla poprocházet kde chceš,v klidu vnímat i sama sebe.Nic se neboj,včas Tě vyzvednu a odletěl.Tak jsem v té krásné krajině plné stromů,rostlin i bublajícího potůčku zůstala v tom tichu sama.

Po chvíli,kdy jsem se začala nořit sama do sebe,my někdo klepal na rameno.Otevřu oči a přede mnou stála malá holčička,tak 5 roků.Hned jsem se jí ptala : kdo jsi? A ona mi odpověděla s úsměvem a krásným hláskem : to jsem já,Tvé vnitřní dítě,jsem Ty,když jsi měla 5 let.Tak jsem ji vzala za ruku a šli jsme se projít po Té krásné krajině.Také jsme si hodně povídali.

Tu najednou jsme se zastavili a podívali se k obloze,kde se zjevili andělé s troubami,třikrát zatroubili a odletěli.Podívali jsme se na sebe,nevědě,co to znamená.V tom zahřmělo,jak kdyby měla být bouře,ale se na obloze objevilo několik meziplanetárních lodí,které se mezi sebou pohybovaly  a vypadalo to,jako když se jen poštuchují a hrají si.Pozorovali jsme je do doby,než zmizeli.To mé já se ke mně choulilo,ale já se ničho nebála.

Když se vše zklidnilo,tak po chvíli pro mne doletěl  anděl a vzal mne zpět.Mé já,mé vnitřní dítě zůstalo a zůstane vždy se mnou