Další velmi silné a dojemné setkání se odehrálo před 4 roky.
Měla jsem strýčka,který byl farář a jako děti jsme u něj trávili část prázdnin. Byli to nádherné prázdniny. Čas běžel a strýčkovi se zhoršoval zrak a vzhledem k jeho věku tak musel do domova důchodců, kde by bylo o něj postaráno. Vždy jsem na něj myslela a modlila se za něj. Když jsem jej chtěla jako dospělá navštívit, bylo mi to zakázáno,abych mu dala klid. Já a strýček jsme mezi sebou měli velmi silné pouto, které nikdo nechtěl pochopit. A tak se jednoho času nad ránem stalo něco zvláštního. Bylo v čase mezi dušičkami a vánoci, z pátku na sobotu. Nad ránem kolem 3hod. mne něco donutilo se probrat z hlubokého spánku. Najednou vidím u své hlavy tři archanděle ( nevím,kteří to byli), ale byli nádherní.Trošku jsem v tu chvíli měla obavu, co se stalo. Oni mi jen sdělili toto : Neboj se, Nás posílá Bůh a přišli jsme Ti vyřídit, že máš navštívit strýčka. Já se rozplakala,až mne tekly potoky slz, protože mým velkým přáním bylo navštívit strýčka. A já jsem stále dokola opakovala, že nemůžu,že mám zákaz. Andělé ale trvali na tom,abych strýčka navštívila. Také mi pak sdělili, že Bůh, veškeré zákazy zrušil a tedy nic mi nebrání strýčka navštívit. V tu chvíli se mi velmi ulevilo,že všechny zákákazy jsou zrušeny. V ten moment jsem slíbila,že tedy za strýčkem zajedu a to co nejdříve.A aby měli andělé jistotu, tak jsem 3x musela slíbit,že pojedu za strýčkem. V ten moment andělé odletěli.
Jelikož se toto stalo z pátku na sobotu, tak hned v neděli jsem jela za strýčkem do DD.
Jelikož strýček už nic neviděl a byl imobilní, tak mne mohl poznat jen po hlase. A protože jsme v osobním kontaktu nebyli cca.50 let, tak chvilku mu trvalo,kdo jsem. Když jsem přišla za ním na pokoj, tak jsem ho pozdravila, tak jak jsem jej zdravila před lety. Pak jsem si k němu sedla, vzala za ruky a začala se představovat, kdo jsem,jak se jmenuji,kdo jsou moji rodiče a že mám i bratra. Když zjistil,kdo jsem, tak byla na něm vidět radost a hned se celý rozzářil a oslovoval mne tak jak vždy. Než jsem stačila něco říci, on mi řekl, že mi musí něco říci. Tak jsem napjatě poslouchala. Sdělil mi toto : Víš Ivanko (tak mi vždy říkal), hodně často jsem se modlil k Bohu, a přál si být ještě s Tebou, dokud budu ještě na tomto světě a než mne Bůh povolá k sobě. V ten moment mi vše došlo a tak jsem mu vyprávěla, co se mi nad ránem stalo. A od té chvíle jsme si spolu užívali každou minutu. Vzpomínání, vyprávění na různá duchovní témata,nebo jen tak. Jezdila jsem za ním každou neděli a byla tam vždy cca.3 hodiny. A tak to trvalo 6 měsíců.
Při poslední návštěvě (to jsem vůbec netušila,že je poslední) tak vyslovil přání, znát, jak to na jeho farnosti vypadá. Tak jsem mu slíbila,že se tam rozjedu, navštívím všechna místa a pak mu povyprávím. Než jsem se tam dostala, několik dní po mé návštěvě si jej Bůh povolal k sobě. Věděla jsem,že jsem mu to slíbila a tak po pohřbu jsem tento slib splnila a v srdci i myšlenkách místa ve své farnosti navštívil se mnou.
.jpeg)